Fajnstyl.cz 
Fastfoodový burger bývá pro mnoho z nás rychlou cestou k uspokojení hladu. Sýr, maso, zelenina, omáčka a ta slaná houska – vše připravené za pár minut. Jenže co se skrývá pod tím vším pozlátkem?
Rozhodli jsme se podívat fastfoodovým řetězcům pod pokličku. Vzali jsme jejich nejprodávanější burgery, rozebrali je složku po složce a výsledky nás doslova šokovaly. Čím víc jsme se dostávali pod povrch, tím víc bylo jasné, že některé věci prostě nechcete vědět. A jakmile je víte, ztrácí celý ten voňavý balíček svoje kouzlo.
Různé řetězce, ale zcela odlišné chutě
Začalo to nevinně. Sedli jsme si s několika druhy burgerů z různých fastfoodových řetězců a chtěli jsme zjistit, v čem se liší – nejen chutí, ale především složením. Zvenčí všechno vypadalo báječně – houska pěkně opečená, maso šťavnaté, sýr krásně rozteklý. Ale pak přišla fáze čtení etiket. A to byl ten moment, kdy nadšení vystřídalo rozčarování.
Největším překvapením byla „masová“ složka. Věděli jsme, že v levných burgerech nemůžeme čekat stoprocentní hovězí z mladého býčka z českých pastvin. Ale že některé burgery obsahují jen 35 až 50 % skutečného masa, zatímco zbytek tvoří voda, sójový protein, zahušťovadla a emulgátory? To jsme opravdu nečekali. Ve složení jsme našli i karagenan, fosforečnany a další látky, které do domácí kuchyně rozhodně nepatří. Jenže tady se jimi nešetří, protože prodlouží trvanlivost, zlepší strukturu a snižují náklady. A co je horší – v některých případech jsme v mase našli i stopy dusitanů, které se běžně používají k uchování barevnosti, ale mají i svou temnou stránku – v těle mohou reagovat za vzniku nebezpečných sloučenin.
Přejděme k housce. Ta bývá na první pohled neškodná. Ale když si přečtete, že obsahuje víc než 15 složek, začnete se ptát, jestli by se z obyčejné mouky, vody, droždí a soli opravdu nedala připravit. Proč je tam tolik konzervantů, proč barviva, proč tolik cukru? Ano, i cukr – v některých houskách je ho tolik, že jeden burger obsahuje víc cukru než malá sušenka. Přitom se to vůbec nepozná. A právě to je ten trik – fastfoodová jídla jsou designovaná tak, aby chutnala každému, a k tomu slouží právě ta kombinace sladkého, slaného a tuků.
Přísady, které mnohdy ani nenajdete
Sýry? Ty na tom nejsou o moc lépe. V mnoha případech se nejedná o skutečný sýr, ale o tzv. tavený sýrový výrobek, který obsahuje méně než 50 % sýra a zbytek tvoří voda, škrob, tavicí soli a barviva. Chuť je stejná, textura také, ale kvalita výrazně pokulhává. Když jsme takový „sýr“ zahřáli samostatně v mikrovlnce, proměnil se v podezřelou kaši, která měla s opravdovým sýrem společné jen barvu.
A pak je tu zelenina – často to jediné, co vypadá trochu zdravě. Ale salát, který byl sklizen před týdny, okurka nakrájená ve velkém a balená v octové lázni, rajče bez chuti… To všechno jsou komponenty, které mají jen simulovat čerstvost, ale skutečný přínos je minimální. V některých případech jsme navíc narazili na rajčata z dovozu, sklizená ještě nezralá a dozrávaná etylenem. Jen aby to na oko vypadalo dobře.
Největším překvapením pro nás ale byly omáčky. Ty bývají nejsilnějším chuťovým prvkem každého burgeru, ale zároveň jsou i tou největší chemickou pastí. Kombinace kukuřičného sirupu, zvýrazňovačů chuti, konzervantů a umělých aromat tvoří omáčku, která sice chutná skvěle, ale nemá s domácí majonézou nebo kečupem nic společného. Navíc jsme zjistili, že některé omáčky obsahují až 12 g cukru na jednu porci, což je víc než v mnoha sladkostech. A opět – zákazník to nepozná, protože chuť je dokonale vybalancovaná.
A teď trochu čísel. Nejlevnější burger z McDonald’s (např. Cheeseburger) vás dnes vyjde na 45 Kč, u Burger Kingu na podobnou cenu. Prémiové varianty se pak pohybují kolem 130 až 160 Kč za kus. A co za to dostanete? Nejen spoustu kalorií (až 900 kcal na porci), ale i více než 3 gramy soli, což je přes polovinu doporučeného denního příjmu.
Ceny, které neodpovídají kvalitě
Zajímavé bylo také porovnání s domácí výrobou. Když jsme si zkusili připravit burger doma – z kvalitního mletého masa (100 % hovězí, cena cca 180 Kč/kg), s domácí houskou, čerstvými rajčaty, salátem a jogurtovým dresinkem – cena na porci vyšla asi na 55 Kč. Chuťově? O třídu výš. A hlavně – víte, co v něm máte.
Závěrem se nabízí otázka: Stojí ten fastfoodový zážitek opravdu za to? Ano, je rychlý, pohodlný, lákavý. Ale zároveň drahý, nutričně chudý a plný přísad, které byste v běžné kuchyni nenašli. Když si to všechno uvědomíte, možná vás přejde chuť. Anebo si příště ten burger uděláte doma. Budete vědět, co jíte – a to je k nezaplacení.