Fajnstyl.cz 
S tímto problémem se potýkali i Pavel s Martinou, kteří žijí v panelovém domě na okraji města. Objevení plísně na stropě a v rozích stěn bylo jen začátkem jejich nelehkého boje s lhostejností a byrokracií. První známky problému se objevily během chladného listopadu. Martina si při úklidu všimla malé tmavé skvrny v rohu ložnice. Nejprve ji považovala za běžné znečištění a pokusila se ji odstranit. Skvrna se však brzy vrátila a začala se rozrůstat.
Během následujících dvou týdnů se z nevinně vypadající skvrny stal výrazný černozelený flek pokrývající část stropu a horní části stěny. „Když jsem ten flek poprvé viděla, myslela jsem si, že jde jen o špínu. Ale jak se to začalo rozlézat, bylo mi jasné, že máme v bytě plíseň," vzpomíná Martina na první setkání s problémem, který měl jejich rodinu trápit ještě mnoho měsíců.
Zdravotní komplikace na sebe nenechaly dlouho čekat
Plíseň se rychle rozšířila i do dalších místností bytu. Pavel a Martina začali pociťovat zdravotní obtíže. Nejprve šlo o drobné respirační problémy, které přičítali běžnému nachlazení. Později však u jejich pětileté dcery propuklo silné astma, které dříve nikdy neměla. Pediatr jim doporučil zkontrolovat byt na přítomnost plísní a varoval je před jejich nebezpečnými zdravotními dopady.
Pavel s Martinou se okamžitě pustili do pátrání po příčině. Nejprve se domnívali, že za problémem stojí nedostatečné větrání. Přestože začali pravidelně a důkladně větrat, plíseň se stále vracela a situace se nelepšila. Jednoho večera, když Pavel zkoumal problematická místa v bytě, si povšiml, že plíseň se objevuje hlavně v místech pod koupelnou sousedů bydlících o patro výš. Napadlo ho, že by mohl být problém v nějakém úniku vody.
Nejdřív jen malá skvrna, která jim ničila život
Následující den se vypravil za sousedy. Starší manželský pár mu ochotně otevřel a Pavel je seznámil se situací. K jeho překvapení sousedé přiznali, že už několik měsíců mají prasklou vanu, kterou provizorně opravili silikonem. Bohužel jejich oprava nebyla dostatečná a voda při každém sprchování částečně prosakovala do konstrukce domu a stěn bytu pod nimi. „Nechtěli jsme dělat problémy," přiznal soused. „Správce domu nám slíbil, že to opraví, ale pořád to odkládá a my na kompletní rekonstrukci koupelny nemáme peníze."
S novými informacemi se Pavel obrátil na správce domu. Ten však zaujal překvapivě lhostejný postoj. Ačkoliv přiznal, že o prasklé vaně ví, odmítl situaci řešit s odůvodněním, že jde o běžné opotřebení a že na opravy není v rozpočtu bytového družstva dostatek prostředků. Pavel si ale nenechal výmluvy líbit. Prostudoval stanovy bytového družstva a zjistil, že opravy tohoto typu jsou plně v kompetenci správce domu a měly by být řešeny přednostně, jelikož ohrožují zdraví obyvatel a strukturu budovy.
Společně za svá práva dosáhli cíle
Situace se začala měnit, až když Pavel s Martinou oslovili další nájemníky v domě. Ukázalo se, že problémy s plísní a zatékáním se týkají i dalších bytů v domě. Společně sepsali oficiální stížnost na správce domu, kterou podepsalo přes dvacet majitelů bytů. Navíc Pavel pořídil fotodokumentaci plísní a nechal udělat odborný posudek od mykologa, který potvrdil zdravotní závažnost situace. S těmito důkazy v ruce se obrátili na celé představenstvo bytového družstva.
Představenstvo po seznámení se všemi fakty jednalo rychle. Správce domu byl vyzván k okamžitému řešení situace a bylo mu připomenuto, že zanedbání údržby může vést k jeho odvolání. Během následujícího měsíce byla provedena kompletní rekonstrukce koupelny u sousedů nad Pavlovým a Martininým bytem. Zároveň byly odstraněny plísně a opraveny poškozené omítky v jejich bytě.
„Kdyby správce reagoval hned na začátku, ušetřili bychom si všichni spoustu starostí a peněz," říká dnes Pavel, když se ohlíží za celou situací. „Problém s plísní se nikdy nevyřeší sám, je potřeba jednat rychle a důrazně." Jejich příběh ukazuje, jak důležité je znát svá práva a umět se jich domáhat. A také to, že sousedská solidarita může být mocným nástrojem při řešení problémů, se kterými se jednotlivci sami těžko vypořádávají.