Fajnstyl.cz 
Blíží se Velikonoční pondělí a s ním každoroční drama, které hýbe českými domácnostmi. Sedmý dubnový den budou parkoviště obchodních center zet prázdnotou a zákazníci narazí na zamčené dveře a zhasnuté výlohy. Jediný den v roce, kdy zůstanou velké supermarkety zavřené, vyvolává v řadě lidí neklid hraničící s panikou.
Kdo v neděli před Velikonočním pondělím zavítá do kteréhokoliv supermarketu, narazí na přeplněné uličky a poloprázdné regály. Mnozí nakupující plní vozíky zbožím, jako by se připravovali na dlouhodobou krizi, nikoliv na jednodenní výpadek.
„Minulý rok jsem na to úplně zapomněla a v pondělí nám doma chybělo mléko i pečivo," přiznává Markéta z Ostravy. „Teď to řeším raději s předstihem, i když je vlastně směšné, že nedokážeme vydržet bez obchodu jediný den."
Jeden den je zavřeno, ale lidé jsou stále v šoku
Na sociálních sítích se v předvelikonočním období pravidelně objevují fotografie vyprodaných regálů a komentáře plné překvapení. Nejrychleji mizí čerstvé potraviny s krátkou trvanlivostí – přesně ty, bez kterých by se průměrná domácnost měla obejít alespoň jeden den. Zatímco pro zákazníky představuje zavřený obchod nepříjemnost, pro zaměstnance je situace složitější. Volný den ocení především rodiče malých dětí a ti, kdo chtějí svátky trávit s rodinou. Mnozí však upozorňují na finanční dopady.
„Lidé si myslí, že máme placené volno a užíváme si, ale tak jednoduché to není," svěřuje se Alena, která pracuje pět let na pokladně v jednom z velkých řetězců. „Za svátek sice dostaneme náhradu mzdy, ale přicházíme o různé příplatky a bonusy vázané na odpracované hodiny. Pro mě osobně to znamená o několik stovek méně ve výplatě."
Odbory dlouhodobě upozorňují na rozdílné praktiky zaměstnavatelů. Někteří pracovníci musí sváteční směnu napracovat jindy, jiní přicházejí o osobní ohodnocení. Systém kompenzací není jednotný a pro mnoho zaměstnanců nepředstavuje volný den žádnou výhodu.
Společnost rozdělená na dva tábory
Zajímavým fenoménem je rozdělení společnosti na příznivce a odpůrce svátečního klidu. Zatímco v sousedním Německu nebo Rakousku jsou zavřené obchody v neděli běžnou praxí, v Česku jeden sváteční den vyvolává silné reakce. „Je to důsledek rychlé proměny našich zvyklostí po revoluci," vysvětluje sociolog Martin Burian. „Z občasného nutného nákupu se stala každodenní rutina a pro mnohé i forma trávení volného času. Když tento rituál najednou není možný, byť jen na jeden den, vytváří to u části populace pocit nejistoty."
Na internetových fórech lze najít vášnivé debaty obou táborů. Jedni argumentují právem na odpočinek pro prodavače, druzí zdůrazňují svobodu volby a ekonomické dopady. Zajímavý paradox nastává u večerek a malých obchodů, které vzhledem k prodejní ploše menší než 200 metrů čtverečních mohou zůstat otevřené. Právě ty na Velikonoční pondělí hlásí výrazně vyšší tržby než obvykle. „Je to náš nejsilnější den v roce," prozrazuje majitel večerky v pražských Holešovicích. „Lidé jsou ochotní zaplatit i vyšší ceny, hlavně za základní věci jako je pečivo, mléko nebo vajíčka. Paradoxně tak den, který má omezit obchodování, přináší malým prodejnám mimořádné zisky.“
Zaměstnanci jsou doma zadarmo, ale to nikomu nevadí
Čerpací stanice rovněž zaznamenávají nárůst prodeje potravin, které s tankováním nemají nic společného. Jejich minimarkety se na jeden den stávají náhradou za zavřené supermarkety. Psychologové poukazují na hlubší význam celého fenoménu. Reakce na jediný den bez možnosti nákupu odhaluje, jak silně je naše společnost závislá na okamžitém uspokojování potřeb.
Jeden zavřený den v roce tak nechtěně funguje jako sociologická sonda do našich zvyků a schopnosti překonat i minimální omezení komfortu. A zatímco část populace řeší, jak přežít bez čerstvých rohlíků, jiná využívá volný den k tradicím, výletům nebo odpočinku. Ať už patříte k jakékoliv skupině, jedno je jisté - i příští rok se celá situace bude opakovat se stejnými reakcemi a stejným překvapením. Protože některé věci se v Česku zkrátka nemění.